TOKE 2016, pro letošek Mistrovství světa ve snowkitingu na dlouhé vzdálenosti.

Již třetím rokem jsme se vydali s Martinem (Lafounem) Lafkem na extrémní snowkitingový závod do Petrozavodsku na Oněžském jezeře (hlavní město Karelské republiky). Letos již jako Mistrovství světa.

03_lafoun_jerky

Na cestu jsem se vyrazili 29.3. po 9.hodině ranní z Liberce. Čekalo nás cca 2500 km a 32 hodin jízdy v autě. Jeden řídí, jeden spí. Zastávky minimální a velmi rychlé. Martin nejspíš usoudil, že jsme velcí mazáci, tak považoval za zbytečné mít nějakou mapu, či navigaci :D Měl pravdu, přesto po 1500 km jsme si koupili alespoň mapu Ruska, projistotu. Po cestě drobné zážitky. To, že neexistuje skoro žádná dálnice na této trati, jsme si už zvykli. Konečně přijíždíme na hranice Ruska. Než se uráčili, aby nám vůbec věnovali pozornost a rozsvítili zeleně semafor, trvalo hodinu. Paráda. No a pak to začalo. Cca každých dvěstě metrů asi pětkrát za sebou kontrola dokladů, vyplňování papírů a ty samé dotazy – alkohol, drogy, kam jedete, odkud, atd… prostě paráda. Po třech hodinách, to jsme měli oficiální pozvánku s razítkem od ministrině kultury z Petrozavodsku, vyrážíme konečně na území Ruska. Do Petrozavodsku přijíždíme po 31 hodinách. V úterý cca v 19 hodin jejich času. Ujeto máme cca 2400 km. Cesta probíhala hladce, bez problémů a vzhledem k tomu, že jsme se těšili i poměrně rychle utekla.

A06

A01

Rychle do obchodu. Nakoupit základní a potřebné věci k tomu, abychom mohli dát zasloužený relax. Hned potom se vydávámeme na hotel Palas Onego, kde už nás vítají někteří závodnící. Tím nám začíná jedna velká pětidenní ruská párty. Máme dvě noci na zregenerování a dospání cesty před závodem. Po přivítání nás čeká spousta překvapení. Každým rokem se vylepšuje organizace závodu a zázemí pro závodníky. Letos byl skoro celý hotel pro závodníky TOKE. V přízemí velice pěkně připravené prostory pro přípravu povinné výbavy na závod a místnost pro breefingy a ceremoniály.

T003 T006

Ve středu dopolede proběhl informační breefing ohledně závodů (kontrolní body, popis trati, časy, kontrola poviného vybavení). A potom konečně vyrážíme na led. Zajezdit si, vyzkoušet nové kity – AEROS Compi 9qm a 15qm a já se poprvé letos také svézt a zjistit, zda jsem to nezapoměla, když mám jet ve čtvrtek MS :D. Super kitovačka, krásné počasí. Nic se ale nemá přehánět, a tak jsme šetřili svaly na závod. Večer v 18 hodin nas čekal zahajovací ceremoniál. Fire show a místní taneční skupiny, které nás aktivně zapojují každý rok do místních tanečků a drobné popíjení – nazvané „aftertee“:D.

T021

Čtvrtek ráno, vstáváme v 7 hodin (v ČR 5 hodin ráno), abychom vše stíhali a byli včas na startu. Snídaně a jde se na to. Na ledě jsme již v 9 hodin a chystáme se. Krásně a dobře vystartujeme. No a už to trochu začíná. Málo větru. Máme kity 15qm, ale hodili by se 18qm. Hned na začátku ztrácíme hodinu času kvůli špatnému kurzu. Přehazujeme věci v bobech, aby byl Lafoun lehčí a mohl jet rychleji na stuopačku, která provázela většinu vytyčené trati. Po většinu závodu máme velmi málo větru, vysokou oblačnost, mlhovinu, ale dobrou viditelnost a poměrně telplo – obleva, která způsobila, že byl sníh poměrně těžký a odpor bobů byl vysoký. První den se pohybujeme okolo 17.místa.

A012

Po cestě žádné technické ani jiné problémy. Když nepočítáme to, že nám stále málo fouká a máváme jak zběsilí. Zásadní a pro nás velmi rozhodující chyba nastává večer okolo 19. hodiny, kdy přestalo úplně foukat a my vyrážíme pěšky na trať. Po cca 40 minutách a 3km ze vítr zlepšuje. My však v domění, že už je pouze 40 min do konce času možného pohybu, kity nevybalujeme a jdeme stále pěšky. Vybalujeme jídlo, stan a chystáme se k odpočinku, kdy si Martin všimne, že je ještě hodina času (GPS ukazovala moskevský čas – tedy o hodinu více !). Vše vybalené sbalíme a jedeme ještě posledních 40 min pěkně svižně s kajty nad hlavou. Tim, jsme ale stejně ztratili asi 40 min jízdy na kitu a plus minus 10 km a náskok nad některými týmy. První den máme ujeto 171 km.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ráno se probouzíme, já opět škemrám o minuty spaní navíc, neumím vstávat z teplého spacáčku. Ještě k tomu, když mě někdo dal na nohy 100 kg závaží :D. Konečně se vykopeme ze stanu a zjišťujeme, že jsme přenocovali na vjezdu do zátoky, která je trochu za větrem. Zajeli jsme tam v noci, kdy nebylo nic vidět a tak se musíme 1 km vracet zpět a jít si pro vítr. Prozměnu skoro nefouká a my zase máváme jak zběsilí, žádná novinka :D (15 km jedeme 2 hodiny). Z bočáku se díky málo větru stává velmi přísná stoupačka. Po příjezdu na kontrolní bod zjišťujeme, že jsme na 22.pozici. Hrozný! Vydáváme se na další a pro letošek nový bod. Je to sjezdovka, ke které jsem jeli přísnou povětrovku na remízku mezi stromy cca 5 km dlouhém a širokém pouze 300 m. Tam jsme museli sbalit draky a vyjít na ní pěšky (1500 m a převýšení cca 150 m). Docela záhul. Tam povinná pauza 30 min. a sjezd s boby dolů.

A04

Nahazujeme kity a vyrážíme na trať. Tentokrát přísná stoupačka, takřka bez větru. Dotahujem ztrátu skoro 2 hodiny na 2 týmy. Po 288 km ve slabém větru přijíždíme do „cíle“, kde máme již ztrátu 9 min a 18 min na dva týmy před námi. 30 min pauza a vyrážíme na posledních 40 km podél pobřeží. Rozhodli jsme se tyto dva týmy lusknout, bolelo to, ale povedlo se. 20 km na stoupačku na jednu nohu a 20 km mírný downwind na druhou nohu (značně přifukuje a jede se rychle). Bez odpočinku, v zákleku. Prostě masakr. Já byla v takovém tranzu, že jsem dokonce druhý tým, který jsme předjeli ani neviděla :D. Konečně přijíždíme do cíle. Neskutečná radost, ale i smutek nad naším letošním umístěním. Celkem najeto 328 km. Tento závěrečný 40ti km ústek jsme měli ze všech týmů nejrychlejší, alespoň nějaká pozitiva :D. Jdeme na hotel, relax, pivečko a výměna zážitků mezi některmi týmy, které jsou také již v cíli. Všichni chodíme jako n……í kačeři, odpálená stehna, ale krásný pocit na dušičce.

T025

Druhý den ráno pro nás připravili FUNRACE, kdy si člověk vylosoval spolujezdce do týmu. Odjelo se jedno kolo na 4 bojky, cca 30 km. Odpočinek 30min a další kolo, cca 20 km dlouhé jsme jeli ještě RACE jednotlivců. Prostě takovová 50ti km regenerační pozávodní projížďka v závodním tempu. Super!!!! :D

Večer nás čekala AFTERPARTY se živou kapelkou a strečink ve stylu let’s dance. Mnoho jídla, pití a super lidiček – TOKE rodinky. Po několika málo hodinách spánku nás čeká vyhlašování a ceremoniál (cca 1,5 hod) a potom si nás odvážejí někam autobusem. Překvápko. Oběd, živé JAZZOVÉ KAPELKY a opět nějaký ten koňáček a pivečko. Čas plyne, je večer a jde se do AQUAPARKU a na další večeří která se přehoupne do diskotéky. Prostě takový „russia“ styl.

T005 T004

Ráno po několika málo hodinách spánku vstáváme, jdeme na snídani, a protože je ošklivo a nefouká, opět rušíme kitovací výlet na Kyži (160km) a po dlouhém loučení vyrážíme domů.

Cesta zpět byla přísná. Znatelná únava a velmi nepříznivé počasí (celou cestu nám pršelo a bylo velmi špatně vidět). Díky tomu jsem se nevyhli drobnému bloudění v Rusku a Polsku, drobným pauzám na spaní a nějakým malým technickým problémům. Přijíždíme ve středu ráno okolo 4. hodiny domů.

002

Děkujeme celému týmu TOKE za perfektní organizaci a skvělý zážitek.

Text: Pavlína