O počasí

Počasí je pro kiting jedna z nejdůležitějších věcí, konkrétně se jedná o rychlost větru a každý pilot by si měl uvědomit, je-li natolik zdatný, aby zvládl ovládat příslušnou velikost draka v dané rychlosti proudění větru. Samozřejmě v našich českých podmínkách je vítr velice proměnlivý, se silnými nárazy, což značně komplikuje řízení draka. Ale i s tím musí člověk počítat a být na to připraven.

Většina webů udává pouze průměrnou rychlost větru (bez nárazů), která tak může být často zavádějící. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jsme zažili při průměrné rychlosti větru 6 m/s i poryvy 12-15 m/s, což s Váma už pořádně zacvičí.

Zde uvádíme vybrané servery, které poskytují informace o aktuálním i výhledovém počasí

http://www.medard-online.cz/

Kontraadmirál britského námořnictva Francis Beaufort se narodil 7. května 1774 v County Meath (Irsko) v rodině reverenda Daniela Augusta Beauforta (farář v Navay) a zemřel 13. prosince 1857 v Londýně.

Od 13 let Beaufort pobýval na moři jako stevard britského námořnictva. Již od mládí měl zálibu v meteorologii; již jako kadet si ve svých 16 letech začal vést pravidelné meteorologické záznamy. Vedle informacích o síle větru obsahovaly zápisy také informace o počasí. Beaufort vytvořil vlastní kódování, kterým označoval počasí.

V červnu 1805 byl ustanoven velitelem plachetnice, která byla pověřena plavbou do oblasti zátoky Rio de la Plata v Jižní Americe. Na palubě této válečné lodi sestavil v letech 1805 - 1808 stupnici pro odhad síly větru na moři. Toto kódování bylo v roce 1833 přijato jako oficiální značení v britském námořnictvu. V roce 1935 přijala mezinárodní konference upravenou formu tohoto kódování pro výměnu meteorologických údajů. Tak zvaná Beaufortova stupnice byla v britském námořnictvu od roku 1838 povinně používána pro všechny zápisy do lodních deníků.

Za dobu svého používání Beaufortova stupnice prodělala množství změn, které reagovaly na aktuální potřeby měření síly větru. Např. v roce 1946 International Meteorological Committee rozšířil počet stupňů na 17 (z původních 12 stupňů) a definoval stupně rozsahem rychlostí větru měřených ve výšce 10 metrů nad povrchem. Tím byla Beaufortova stupnice síly větru změněna na Beaufortovu stupnici rychlosti větru.

Výhodou stupnice je její praktičnost, představitelnost a použitelnost bez jakýchkoliv přístrojů.

Zdroj: http://www.chmi.cz/

VÍTR

Obecně můžeme pozorovat množství vzdušných proudů. V horách například údolní vítr vanoucí ve dne směrem k horám. S tím je srovnatelný mořský vánek - bríza, který přes den vane směrem od moře k pevnině v noci pak směrem obráceným. Známý, pro nás především z Tyrolských Alp, je padavý vítr tzv.föhn, který přináší do údolí teplý vzduch. Periodické jsou pak sezónní větry, např.monzuny (JV Asie) nebo rovníkové pasáty.

Pro místní větrné systémy pak platí, že vítr vzniká v důsledku vyrovnávání tlakových rozdílů jednotlivých oblastí a vane teda z míst vyššího tlaku do míst nižšího tlaku vzduchu. Toto je jediný mechanizmus, který způsobuje proudění vzduchu. Vítr vane také vertikálně a výstupné proudy (např.bouřkový mrak nasávající vzduch) mohou dosáhnout až několik m/s. Kromě teplotních rozdílů ve vzduchových hmotách, které způsobují neustálé rozdíly v tlaku vzduchu, spolupůsobí ještě další síly, které odchylují vzdušné proudy. Je to jednak roatce Země - tzv.Coriolisova síla a pro nás velice významné tření o zemský povrch. Svou úlohu zde také hraje zásobování vzduchových hmot energií (hl. ze Slunce) a poměrné zastoupení moří a pevnin na zemském povrchu.

Nepřihlížíme-li k místním bouřkám z tepla, mají na nás vliv především západní větry a větry severní s vpády studeného vzduchu, které přinášejí nejživější větry. Také často pozorujeme silný nárazovitý vítr, který je předzvěstí bouřky nebo vpádu studeného vzduchu. Rychlost větru roste s výškou. Čím je vítr silnější, tím je nárazovitější. Je to dáno charakterem podkladu (terénem) a teplotním zvrstvením ve výšce. Na velkých vodních plochách vane vítr rovnoměrněji, protože odpadají teréní nerovnosti.

Pravidlo (Buys-Ballot): "Postavíme-li se (na S polokouli) zády proti větru, máme oblast nižšího tlaku s převládajícím špatným počasím po levici poněkud vpředu, oblast vyššího tlaku s lepším počasím zpravidla po pravici poněkud vzadu."

Zdroj: Roth,G,D. (2000): Encyklopedie počasí, Knižní klub, Praha, 296 s.

WINDCHILL

Většina českých předpovědí počasí s efektem zvaným wind chill vůbec nepočítá a tím dochází ke skreslování skutečných teplot.

Lidské tělo, stejně jako všechny ostatní biologické organismi ztrácí teplo prostřednictvím konvekce, vedením, vypařováním a vyzářováním. Proti mrazům a dalším rozmarům počasí nás proto chrání oblečení, resp. vrstva udržovaného teplého vzduchu pod oděvem.

Pokud je tato vrstva ohřátého vzduch rozptýlena větrem a nahrazena molekulami studeného vzduchu, může následná ztráta tělesného tepla vést k podchlazení nebo až k lokálním omrzlinám.

Míra tepelné ztráty konvekcí tedy závisí na rychlosti větru a obecně tedy platí, že čím silnější fouká vítr, tím rychlejší bude ztráta udržovaného tepla.

Výše zmiňovaný efekt ochlazení způsobeného kombinací větru a nízkých teplot se obecně nazývá WIND CHILL nebo chcete-li větrný faktor ochlazení, pocitová či efektivní teplota.(viz. tabulka)

TABULKA EFEKTIVNÍCH TEPLOT - WINDCHILL (v m/s)

Poznámka -> pro přepočet m/s na km/h použijte následující vzorec:  m/s   x   3,6  =  XXX  km/h

Poznámka -> pro přepočet °C na °F použijte následující vzorec:  °C  x  2,647  =  XXX  °F

Předpověď i s mírou pocitové teploty WindChill:  http://www.meteo.pl/index_en.php

Online kalkulačka pro výpočet efektivní teploty: http://easycalculation.com/weather/wind-chill.php

Zdroj: http://www.wikipedia.org/