Zážitek jedinečný, unikátní, adrenalinem daleko převyšující klasické freestyle skoky, nebo blbnutí. Je to zážitek po kterém většině ustrne úsměv na tváři a nemůže povolit, takový ten kdy z Vás endorfíny stříkaj až do oblak !!!
KITEFLYING / KITEGLIDING
Kiteflying, nebo chceme-li kitegliding je jednoznačně nejextrémnější formou powerkitingu, kterou známe. Je to kombinace perfektního ovládání draka a bezchybného letu na padáku. Létá se v malých výškách (obvykle do 100 m nad povrchem) a na případnou záchranu po jakékoliv drobnější chybce nezbývá čas. Dnešní typy komorových draků vychází z padákových konstrukcí a princip fungování a chování se je více než podobný klasickým padákům, které se používají k závěsnému létání nebo seskokům z letadla. Přesto se let na klasickém padáku nedá s letem na kitu srovnávat, už jenom z důvodu délky šňůr, které se ke kitování využívají.
Protože forma vyžití tímto typem používání draka se rozrůstá a velikosti dnes vyráběných draků k tomu přímo vyzývají, je nutné znát alespoň základní principy fungování a ovládání kita při letu. První co je potřeba si jasně uvědomit je, že let na drakovi je zcela a úplně něco odlišného než skok na drakovi.
Vše se týká vztlaku na křídlo (vrchlík, padák, drak, kite).
Základní princip, proč nás drak táhne, je vztlak, který je při pohybu vrchlíku na vrchlík kladen. Čím rychleji se drak pohybuje vzduchem (letí), tím větší je na něj kladen vztlak. To je dáno, stejně jako u letadla tím, že proudnice vzduchu, které obtékají křídlo za letu, opisují zvrchu křídla delší dráhu než zespodu křídla. Tím pádem vzniká pod vrchlíkem (padákem, kitem, křídlem) přetlak a zvrchu podtlak - celkově dochází k sání a vztlaku na křídlo (Bernoulliho rovnice). Rychlost proudnic proudících kolem vrchlíku se rovná zjednodušeně rychlosti větru plus dopředné rychlosti draka v daný moment. Čím větší rychlost obtékání proudnic, tím vyšší působí vztlak na vrchlík. Vztlak je významně ovlivňován úhlem, pod nímž se křídlo setkává s okolním vzduchem, to je takzvaný úhel náběhu.
Stejně jako u letadla - když neletí - padá.
Pokud drak (vrchlík) neletí - nepohybuje se - nemůže táhnout, kolabuje, padá. Není na něj kladen patřičný vztlak. Při normálním ježdění se toto stává když přestane foukat a drak Ti spadne na zem. U dynamického skoku toto nehrozí - je krátky a rychlý, celý v dopředném letu. U letu na padáku vám začne křídlo nad hlavou kolabovat při tzv.přebrždění padáku. Čili to, že se při kiteflyingu zdánlivě zastavíte (nikoliv vůči zemskému povrchu, ale vůči proudění vzduchu) a spadnete se stát samozřejmě může. Jak k tomu dochází vysvětluji v následujícím odstavci.
Pokud letíte na drakovi, je tedy nutné, aby jste opravdu letěli (byl kladen vztlak na draka - při protivětru se tedy nemusíte vůči povrchu pod vámi pohybovat, dokonce můžete při silném protivětru i couvat). Není tedy záhodno, aby jste (jako ve skoku) drželi po celou dobu letu zatažený bar - tedy zabržděného draka. Daleko efektivnější a bezpečnější je nechat draka rozjet (tedy v určité výšce na chvilku povolit bar - odbrzdit draka) nechat ho nabrat velkou rychlost klouzání (při tomto budete většinou i rychle ztrácet výšku) a potom si korigovat let na drakovi tak jak je potřeba (občas přibrzdit, občas odbrzdit) a až těsně před přistáním naplno přibrzdit (tzv.dobrzdit) a pohodlně přistát. Pokud poletíte na úplně zabržděném drakovi, může se stát, že drak ztratí patřičný vztlak a zkolabuje (nepoletí, spadne, švihne s Váma o zem, posadí tě na vozejk, uloží do rakve). Taky se může stát, že Vám foukne z druhé strany, tedy najednou poletíte po větru. V takovém případě musíte vždy letět rychleji než vítr, jinak dojde opět ke ztrátě vztlaku na křídlo a k pádu (tedy v případě přebrždění draka). Po větru se létá velice velice rychle na padácích, nikdy se však po větru nepřistává - je to jednoduše o hubu. A vždy (logicky) musí padák nebo drak letět rychleji než fouká vítr (letíme-li po větru), stejně tak jako letadlo. Vždy se jedná o konkrétní větrné podmínky, konkrétní vlastnosti toho a onoho kita a o konkrétní specifické situace při letu. Nikdy však nelétejte na drakovi při větru nad 6 m/s. Vždy létejte proti větru.
Kiteflying je opravdu jen pro nejzkušenější kitové šílence. Pokud chcete tento druh vyžití provozovat, měli by jste si jistě minimálně nastudovat nějaké informace o principech létání a nebezpečích s tím souvisejících při paraglidingu (publikací nových i starých je dostatek). Popřípadě předtím vyzkoušet paragliding nebo skydyving (oboje je daleko bezpečnější než kiteflying).
Nebezpečí, která dále při kiteflyingu vznikají a na kitera číhají:
- opotřebení materiálu - roztržení při letu
- zborcení vrchlíku nad hlavou v silně turbulentních podmínkách
- efekt kyvadlo, rozhoupání se a celkové nezvládnutí následných manévrů
- kiteloop nízko nad zemí
- natržené, načaté šňůry - přetržení a smrt
- starý nebo nekvalitně ušitý vrchlík - roztržení za letu, rozpárání např.komory
- starý nebo nekvalitní trapéz - smrt
- aj.
Každý padák určený k létání (paraglide, skokanský padák), má povinnost jednou za 2 roky projít technickou kontrolou u odborníků, kteří na něm dělají zátěžové testy, kontrolují pevnost jednotlivých dílů zvlášť i kompletně dohromady, zkoumají optřebení a propustnost tkaniny, aj. Toto se u žádných draků nemusí dělat a někteří výrobci draků toto nedělají ani při výrobě. Nemusí splňovat žádne normy ani parametry, nepodléhají žádné kontrole. Vždyť se také jedná o náčiní k použití na zemi, jak všichni výrobci uvádí.
Riziko je při této formě powerkitingu obrovské, lze ho však do jisté míry eliminovat vlastními znalostmi, schopnostmi a pravidelnou kontrolou své výbavy.
