Máme za sebou další ze skvělých soustředění, tentokrát na sněhu. Týden strávený v prostředí Krušnohorských hor, Tisských skalních měst a Adolfovských plání byl opravdu zážitkem a totálním relaxem od uspěchanosti všedních dnů.

Pondělí:
Hnedle zrána se objevil v kempu Pod Císařem kitenováček Emil, o kterém jsme do poslední chvíle nevěděli. Naštěstí jsme se potkali a mohli tedy společně vrazit na spot – Adolfovské pláně. Počasí nám přálo, bylo polojasno a příjemný poměrně silný vítr. Po teoretické průpravě, jsme se vrhli na praxi a k našemu úžasu Emil po hodině učení s malým ET 2,5 jezdí. Neuvěřitelné. Zkušenost z windsurfingu a jachtaření je zde více než patrná.

Martin vzal nejprve ET 7,2 a zmizel povětru, po návratu vzal ET 4,0 a opět zmizel po větru, chjo:).
Beru si teda Sessiona 5,0 a jdu se prohánět po areně se Srnou, který drtí kiteloopy s Accesem velikosti 6 m. Navečer všichni totálně zničení holdujeme větru na další den pořádnou porcí fazolí ala mexicana….

Úterý:
Po (na větry bohaté) noci se probouzíme do dalšího docela pěkného dne. Fazole zafungovaly na jedničku a i v kempu, který je schován ve skalním městě se ohybaly stromy až na zem. Na Cínovci, kousek od Adolfova, hlásí přes 10m/s. Jako spot pro tento den vybíráme tedy louky mezi Petrovicemi a Tisou, o cca 200 výškových metrů níže než Adofov. Vykopnem si lopatama místo pro parking na silnici a jdem na to. Vítr je zde příznivý a skoro až slabý. Sníh již trochu natátý a rozbředlý. Terén je zvlnitý a každý výškový metr je znát na síle větru, je skoro až neuvěřitelné, že zhruba o 30m výše než máme base fouká o skoro 4 m/s více!!! Emil zkouší pojezd se Sessionem 5,0 a již zcela samostatně jezdí po celé arené. Na konci dne pověsí draka na strom, naštěstí docela šikovně a vše se obejde bez delšího sundavání. Lezení v lyžácích po stromě je ale opravdu perdel…muhehe. Jezdíme větší draky a pilujeme polety skopce a různý točky. Šedis se stává nadobro třistašedisem, páč to konečně rozskákal a hnedle točí 360tky.

Středa:
No wind, mlha, hnus na obloze, mrholení = rest day. Sníh leze dolu před očima na spotech kde jsme ještě včera jezdili, je dnes odpolene již strakatá jakási břečka. Sakr blé.
Dáváme baštu v hospodě Na hřebenech (pod Sněžníkem), kde maj obří nesežratelný porce dobrot.

Adolfov_srna

Čtvrtek:
Po vytření ospalku z oka zjišťujeme, že venku pokračuje hnus, který včera započal. Je mlha, nad nulou a něco fouká. Pomalu se tedy hrabem z postele, dáváme dlouhou snídani o několika chodech a kolem poledního začíná stoupat mlha a prosvítat slunce. Jedem !!! Tentokráté je naším cílem arena v kopci pod Sněžníkem. Fouka po vrstevnici, tedy ne úplně ideálně, sníh je mokrý a občas proložen travnatými fleky, ale to nás neodrazuje. Vzhledem k mokrému sněhu a tedy vyššímu tření berem větší draky, já RM+ 10, Píno Fabio 12,0 a Sessiona 12,5 a Šedis Radicala 9,5. Začíná freestyle-kitefly blbnutí z hrany kopce, parádes. Každý pád sice znamená promočení až na kost, ale to nám nevadí. Je slunečno, teplo a jezdíme v mikinách:). Na večír ještě spolknem žvanec v hospodě pod Sněžníkem a jedem do kempu, kde si po večeři promítnem na plátno filmek. Večer doráží Mouka s Evičkou.

Pátek:
Pátek je ve znamení průzkumu terénu pro sobotní kurzanty. Sníh dole pod Adolfovem slezl prakticky úplně a dole je to tedy nesjízdný. Naštěstí na pláních kolem Adolfova sníh leze dolu pomaleji a je to tam plně sjízdný. Kluci vyndavaj cajky a jdou brázdit mokrý sníh.

Sobota:
Na desátou dorážíme na spot, stavíme party stan pro závětří a připravujeme výbavení pro kurzanty. Lucka s Luckou doráží na jedenáctou a kluci asi o 20 min později. Zopákneme teorii a vrháme se na praktické létání. Po 2 hodinách prakticky všichni jezdí, je skoro ideální vítr a krásně slunečno, proto progres každého ze začátečníků je velice rychlý. K vyzkoušení jsou draci jak na baru tak na ručkách. Holky zkoušejí ET ve velikosti 2,5m a jde jim to perfektně. Kluci pak ET stejné velikosti a ve velikosti 4,0 m, což už má pořádný tah. Po zvládnutí ručkových draků se vrháme na draky barové, konkrétně Sessiona 5,0 se kterými se po chvilce kluci prohánějí po areně. Jako doprovod jezdí s kurzantama Šedis a dává účelné a praktické rady při jízdě. Jezdíme až do setmění.

Neděle:
Stromy se i v kempu opět ohýbají až na zem a to nevěstí nic dobrého pro sílu větru ve vyšších polohách. Mrknem na net a zjišťujem, že z Cínovce hlásí aktuál 12m/s, což nenasvědčuje úplně pohodlnému ježdění. Kolem poledního vyrážíme nahoru zkontrolovat stav sněhu a síly větru. Sníh je umrzlý a velice rychlý. Zdá se, že vítr se poměrně uklidnil, fouká v nárazech 12, v průměru tak 8, nic kvalitka, ale jdeme na to. Přemýšlím o Sessionu 5,0 pro kurzanty, avšak vítr je tak těkavý, že si to nelajsnem a vyndaváme tedy nejmenší ETčka. S těmi kluci jezdí jako o závod a všichni jsou nakonec spokojeni. Při extrémním větru je patrné, jak většina kiterů na spotu je na pokraji jezditelnosti. Pár jezdců zmizelo nenávratně po větru. Kluci velde vytahujou dokonce 13tku Frenzy, kterou jakžtakž kočírují, pár vysokých highjumpů a raději zbalit, tenhle vítr je nevypočitatelný. Nám ruply dvoje šňůry, Srna si (teda vlastně Báře) po karabolu s Moukou totálně roztrhal draka (prasklá komora skoro celá podélně a menší roztrh na náběžce).

Večer se vítr klidní a následuje suprovej pohodovej pojezdík se západem Slunce. Soustředko je ukonce, sakra povedené to bylo.

Díky Všem zúčastněným a zejména kempu Pod Císařem za super týden !!!

www.KITE-SCHOOL.cz

text: Lafoun

foto: Bára, Kristýna Ram., Mikyz, Píno