Na Romo jsme po 10 hodinách v kiteforce busíku přijeli již v neděli dopoledne. Aréna byla však dosti mokrá, všude byly louže a bahýnko z deště, který ostrov zachvátil předešlý den.

Pár borců svištělo vodou nevodou a notně si to užívala i severočeská partčka s rodinkama, bydlící ve Family kempu (60e / chatka / 4 osoby).

První pojezdík byl tedy až v pondělí. Arena krásně infiltrovala přebytečnou vodu a louží ubylo natolik, že nebyl problém jezdit se suchejma spodkama skoro všude. Voda sahala několik set metrů od dun u moře směrem k nám. Panenský povrch (srovnaný deštěm a přílivem) na zbytku pláže doplnil skoro čistej vítr 6m/s. Vše dohromady zaručilo arenu plnou prohánějících se a honících se jezdců, paráda.
Pondělí bylo tak super, že jsme projezdili jako nic 9 hodin a skončili v půl devátý večer. Následoval gulášek od Zuzky, který přišel našim scvrklým břichům více než vhod.

V úterý byla pláž již naprosto suchá. Dalo se dojet až k dunám a arena se zvětšila skorem na dvojnásobek. Foukal ze začátku mírný SZ vítr na velké draky. Azuro, obří arena, light winda a po 4 hodinách ježdění první pauza. To už jsou dvě? Nemožné. Maso naložené s cibulí na kari s chlebem a další 4 hodiny treningu – čili prohánění se po pláži. Vítr maličko zeslabil a přezbrojil jsem na RM+ velikosti 10m a následně na 8m.

Detaily treningových tratí z Tomášova GPS, které jsme si na Romu postavili. Foukal SZ směr větru

(obr.orientovány k severu)

Na středu hlásili fujtajbl na obloze a předpopěď bohužel vyšla. Skoro celý den pršelo. Jeli jsme tedy trávit chmurný čas do kempu, kde bylo dalších cca 15 Čechů – kiterů. Byli jsme pohoštěni skvélým borščem ve vyhřátém kovomatově karavanu. Noc v kempu v kiteforce busíku vyšla na 9,5 e / osoba.

Následující den se opakuje nedělní scenérie. Docela fouká a arena je již po poledni jezditelná. Stavím si z louží pomyslné bojky a smykem každou točím v kluzkém bahně. Večer dáváme spršku v kempu a mizíme tentokráte mimo ostrov na ilegal night mare.

V pátek fouká tak na pětky, čtyrky. Průměr 8 m/s, občas bouchne 12. Beru šestku na 14m dlouhejch lajnách a chvílema notně přeplachtěn prdelí každou chvilku nad seslí honím ostatní. Vzhledem k tomu, že mám moc jsou ostatní s menší velikostí draka rychlejší než já. Na bočák jsem pomalejší, na stoupačku nastejno, na downwind jsem nedostižnej, juchůů………..:))…..to je zasejc parádní den. Večer si půjčuju od Hanze jeho 80kg buggy (moje má necelých 50kg) s perfektním odpružením přední vidle. Drží perfektně, ale je to nezvyk.

Sobota nabízí konečně mordor. Fouká 15m/s a arena je poloprázdná. Největší co je vidět ve vzduchu jsou draci o velikosti 4m2, ne nadlouho. Dneska je to na trojku, ksákru. Beru žiletkojdní RM+ 2,0 a během pár chvil nastoupávám na druhej konec areny. Na downwind to sviští přes 70 km/h. Dokonalej bruto rychlej drak. Není prostor pro chybu, každá může znamenat zranění. Jako jedna letka kontrolujem s Radkem, Vildou a Jindrou celou arenu a užíváme poslední den ježdění. K odpoledni se objevuje na place ambulance a odváží si nějakého Němce. Co se stalo jsem neviděl, ale snad nic vážného. Skoro na závěr dne při couvání vletim Vildovi do buggynou draka, letmo vystoupim, dám si do hlavy a natrhnu mu náběžku – jsem to ale tatar.

Večer vyrážíme celí vyčerpaní domů. V Německu na 4 hodiny zachrápem a kolem desátý ráno jsme zase v Praze. To mě to ksakru ale bavilo !!!